PŘEHRADA PAŘÍŽOV - 100 LET
"Výstava ke 100. výročí dokončení přehrady"
Business picture

Přehrada Pařížov

Přehrada Pařížov je zděná kamenná přehrada postavená v letech 1909 až 1913, která je právem zařazena na seznam kulturních památek. Důvodem k výstavbě přehrady byly opakované povodně s velkými škodami na konci 19. století v letech 1885, 1888 a zejména velká povodeň v Čechách v roce 1897. Původně se uvažovalo s výstavbou čtyř menších nádrží nad Žleby, Ronovem a Pařížovem na Doubravě a na Hostačovce nad Žleby, ale nakonec byla zvolena jen jedna větší nádrž nad Pařížovem o celkovém objemu 1,7 mil. m3. Hlavním účelem díla je tedy ochrana před povodněmi, i když jen částečná. Dalšími účely jsou nadlepšení minimálních průtoků, využití vodní energie a chov ryb.

Vlastní hráz o délce 142 m je gravitační, zděná z místního kamene. Je 31 m vysoká nad základem a 24 m nad terénem, v základech je široká 23 m a v koruně 4,5 m Hráz je zakřivená do oblouku o poloměru 120 m, ale bez klenbového účinku. Celkový objem tělesa hráze je 35 000 m3. Přes hráz nevede žádná veřejná komunikace. Hráz je u paty a na bocích utěsněna jílem a původně byla na návodní straně opatřena těsnící omítkou. K vypouštění vody z nádrže slouží dvě výpusti v tělese hráze o průměru 800 mm a kapacitě 4,5 a 6,9 m3/s. Rozdílná kapacita je způsobena odlišným uspořádáním obou výpustí. Výpusti jsou uzavírány šoupátkovými uzávěry v manipulačních věžích, které dotvářejí dominantu celého díla, a dále klapkovými uzávěry místo původních šoupátek umístěných v manipulačních domcích společně se soustrojími vodních elektráren (2 Bankiho turbíny o výkonu 2x73 kW), která byla instalována v roce 1992. Kromě výpustí ve hrázi jsou zřízeny ještě dvě výpusti o průměru 1200 mm se šoupátky a segmentovým uzávěrem o kapacitě 2x16,57 m3/s osazené v boční obtokové štole, která původně sloužila pro odklonění vody Doubravy ze staveniště hráze. Jedno z již vyřazených šoupátek je vystaveno u cesty vedoucí na hráz (viz fotografie). Uzávěry s potrubím výpustí jsou umístěny v šachtě zakončené kamenným domkem nad štolou. K bezpečnému převádění povodňových průtoků jsou vybudovány dva bezpečnostní přelivy o celkové kapacitě 131 m3/s. Na levém břehu je umístěn předsazený boční přeliv dlouhý 97,4 m s kótou 324,03 m n.m. a na druhé straně je korunový přeliv o 7 polích šířky 5 m, který je umístěn v oknech pod korunou hráze s kótou o 15cm výše. Voda z obou přelivů je odvedena kamennými kaskádami pod hráz.

Jak již bylo uvedeno, důvodem k výstavbě byly časté povodně na Doubravě, zejména v roce 1897. V dubnu 1908 byla stavba přehrady schválena s rozpočtem 1,5mil. rakouských korun. Projekt vypracovalo technické oddělení zemského výboru pro vodní stavby. V srpnu 1908 byl vydán vodoprávní povolovací výměr a z jara roku 1909 firmou Arch. Čeňka Křičky a Ing. Vendelína Dvořáka práce na výstavbě započaly. Nejprve se budovala obtoková štola a ochranný kamenný jez délky 60 m, které byly dokončeny na jaře roku 1910. Souběžně se stavěl i domek hrázného. V roce 1910 započala stavba hráze. Pevný skalní povrch byl nalezen cca 7 m pod dnem původního řečiště. Nejprve se vyzdila kaskáda a koryto levostranného přelivu a pak se hloubily základy hráze. V září 1910 práce na čas přerušila povodeň, která zaplavila celou stavební jámu. Z jara 1911 se začaly betonovat základy a vyzdívat hráz, která se postupně zdila 2 roky až do roku 1913, kdy se vyzdily i obě manipulační věže. Stavba byla dokončena v říjnu a v listopadu proběhla kolaudace. Těsně před dokončením na počátku napouštění v srpnu 1913 se přihnala do Železných hor značná průtrž mračen, která nádrž naplnila 4. den (cca za 16 h), místo plánovaného měsíčního napouštění: „Přehrada obstála při náročné zkoušce, a tím byla zhodnocena úspěšná práce 500 domácích a italských dělníků“ (Trejtnar, K.: Přehrady povodí Labe, 1975).

Z oprav uveďme jen ty nejdůležitější. V roce 1931 byl zabezpečen svah a zeď bočního přelivu a v roce 1933 se zabezpečil svah nad vtokem do obtokové štoly a byla odstraněna omítka hráze. V roce 1934 se připojil elektrický proud a bylo instalováno osvětlení hráze. V roce 1963 se kotvily římsové kvádry na koruně a elektrifikovalo se ruční ovládání uzávěrů. V roce 1984 se budovala zprava příjezdová cesta na hráz namísto původního schodiště a v roce 1992 byla vybudována elektrárna. V roce 1995 a znovu v 2004-5 byla nádrž vypuštěna za účelem těžby nánosů. Také došlo k výměně 3 výpustí v obtokové štole za 2 kapacitnější včetně vybudování nové podzemní komory pro jejich osazení.

Vraťme se ale k původnímu účelu, což je protipovodňová ochrana. Vzhledem k velikosti retenčního objemu nádrže dokáže přehrada zcela zachytit menší povodně (cca do 10-leté) a ty větší pouze snížit a oddálit dobu kulminačního průtoku, což je ale také pozitivní, jelikož tím získáme více času pro přípravu na povodeň. Za dobu, co přehrada stojí, došlo k povodním, kdy se naplnila celá nádrž až na přelivy cca 20x a to v letech 1913, 1926, 1927, 1928, 1932, 2x1938, 2x1960, 1974, 1981, 1987, 1997, 2001, 2002, 2005, 2x2006 a naposledy v červnu 2013. Vesměs se jednalo o 5 až 20-leté povodně, z nichž největší byly v roce 1938, 1997, 2002 a 2006. Odmyslíme-li si ale utrpení, jaké velká voda působí, z pohledu přehrady je vždy úžasný pohled na vodu deroucí se přes přelivy dolů, speciálně v Pařížově, jak se voda tříští na stěně kamenné hráze a burácí na kaskádách. A ještě jedna poznámka, často se stává, že si lidé myslí, když voda teče přes přelivy přehrady, že se přehrada protrhne. Pro každou přehradu je to ale běžný stav, se kterým počítá a je na něj připravena.

Přehrada je ve správě podniku Povodí Labe, s.p. a nádrž využívá Český rybářský svaz, místní organizace Běstvina, jako sportovní vodu. Ke koupání nádrž vhodná není, jelikož její dno je pokryto nánosy bahna a kvalita vody v létě nebývá nejlepší. Ale jinak okolí přehrady nabízí mnoho možností k výletům do přírody a za poznáním. Pařížov byl také oblíbeným místem výprav nejen za rybami předčasně zesnulého fotbalisty Vlastimila Kopeckého. Voda z nádrže je také každoročně z jara využívána při vodácké akci: „Odemykání Doubravy“, kdy se sjíždí řeka Doubrava od mostu v Pařížově do Ronova nad Doubravou. Přehrada je také zařazena na seznam chráněných evropsky významných lokalit Natura 2000, jelikož obtoková štola, přestože se jedná o technické dílo, se stala zimovištěm netopýra černého.

Pařížov patří mezi přehrady, kde se řemeslo hrázného dědí z generace na generaci. Od roku 1941 s přestávkou vyvolanou nuceným nasazením za druhé světové války (zastupoval p. Ševčenko(?)) působí na přehradě jako hrázní rodina Horských již ve třetí generaci (Josef do 1970, pak Jiří st. a Jiří ml.) a pravděpodobně dnes na přehradě vyrůstá další pokračovatel tohoto řemesla. Rodině Horských ještě předcházeli hrázní Vojtěch Žítek od r. 1913 do 1939 a Ludvík Vacek od roku 1939 do 1941. Jak mnozí sami znají nebo třeba brzy poznají, péče o přehradu konaná s láskou je všude okolo vidět.

Ing. Martin Horský, Ph.D.

Novinky

  • Vernisáž výstavy v Chotěboři proběhla 23. června od 17h. Výstava potrvá do 11. září.
  • Souběžně probíhá výstava: "Přehrady jako odkaz kulturního dědictví v ochraně před povodněmi". Výstva trvala od 5. srpna do 15. listopadu 2015, nyní postupně objíždí podniky povodí. Podrobnosti na webu výstavy

Logo výstavy

Přehrada Pařížov - 100 let


Kontakt

Autor: Ing. Martin Horský, Ph.D.

E-Mail: horsky@fsv.cvut.cz

Přehrady ČR


Upoutávka

Upoutávka
Upoutávka před schodištěm v Chrudimském muzeu